Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem je nejčastěji projednávaným druhem vyživovací povinnosti.

Vyživovací povinnost rodičů trvá do doby, než jsou děti samy schopny se živit. Nijak to nesouvisí s věkem dítěte, vyživovací povinnost nezaniká dosažením zletilosti, tedy osmnácti let. Pokud dítě i po tomto věku dále studuje, trvá vyživovací povinnost až do konce studia. Je ale třeba, aby se jednalo o studium smysluplné, jímž se dítě připravuje na budoucí povolání. Pokud dítě střídá školy bez toho, aby některou z nich dokončilo, nelze na rodičích spravedlivě požadovat další placení výživného. To je ovšem třeba řešit na základě konkrétních okolností. Vyživovací povinnost naopak může skončit i před osmnáctým rokem věku, pokud dítě ukončí školu a v dalším studiu nepokračuje.

Při určování výše výživného se vychází z předpokladu, že děti mají právo se podílet na životní úrovni svých rodičů. Přihlédne se přitom na jedné straně k oprávněným potřebám dítěte v souvislosti s jeho věkem, zdravotním stavem, zájmovou činností a potřebou školních pomůcek. Soud ovšem musí posuzovat i možnosti rodiče, který má výživné platit. Soud tedy vychází z příjmu rodiče, jeho majetku a musí přihlédnout i k dalším případným vyživovacím povinnostem vůči jiným dětem či dalším osobám. Jestliže majetkové poměry rodiče, který má platit výživné, jsou značně nadstandardní, může soud stanovit i to, že část výživného bude vyplácena dítěti pravidelně a část se bude spořit na účet dítěte.

Neplní-li povinný svou vyživovací povinnost, ať už z nedbalosti nebo úmyslně, naplňuje tím skutkovou podstatu trestného činu zanedbání povinné výživy podle ustanovení § 213 trestního zákona č. 140/1961 Sb.,v platném znění (dále jen TZ).

Nachází-li se rodič povinný k vyživovací povinnosti ve vyšetřovací vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, pak způsob a výše srážky z výdělku je upravena vyhláškou č.10/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stanovení výživného

Soud stanoví výživné:

– schválením dohody rodičů o plnění vyživovací povinnosti, odpovídá-li tato dohoda zájmům nezletilého dítěte,

– vlastním rozhodnutím, pokud rodiče či jeden z rodičů neplní dobrovolně svou vyživovací povinnost nebo rozhoduje-li soud o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů.

Soudní řízení ve věcech nezletilých dětí probíhající u opatrovnického soudu jsou osvobozena od soudních poplatků.

Stanoví se výživné jednou provždy?

Ne, úprava výživného se děje vždy podle stavu, který existuje v době, kdy je soudní rozhodnutí vydáno. Změní-li se poměry, může být na návrh jedné či druhé strany výživné zvýšeno, či naopak sníženo. Za změnu poměrů se považuje např. rozšíření potřeb oprávněného – většinou tato skutečnost souvisí s věkem dítěte – dospívající student má větší nároky než kojenec apod., či zhoršení, popř. zlepšení, finanční a materiální situace povinného – například z důvodu dlouhodobé nemoci, péče o další děti, vzrůstu příjmů apod.

Pokud existuje odůvodněná potřeba dítěte, osoba, které soud svěřil dítě do výchovy (popř. sám zletilý potomek), podá návrh opatrovnickému soudu, v jehož obvodu má dítě bydliště. Příslušný soud zahájí řízení o zvýšení výživného a v rámci řízení přezkoumává, zda se skutečně jedná o takovou změnu poměrů, na jejímž základě dojde ke změně výše výživného. Je nutné mít na zřeteli, že musí jít o změnu poměrů dlouhodobějšího rázu, nikoliv jen o přechodnou změnu, jako je např. krátkodobý pobyt dítěte u druhého rodiče apod.

Jaká jsou kritéria pro stanovení výživného, k čemu soud přihlíží?

Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Výživné se plní především v penězích – pravidelně se opakujících měsíčních částkách, avšak může být realizováno i jinou formou, např. poskytováním bydlení, naturálně apod. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

Při určení výše výživného se přihlédne také k tomu, v jaké míře rodič o dítě osobně pečuje. Rozsah vyživovací povinnosti je kromě podmínek na straně povinného rodiče určován odůvodněnými potřebami dítěte, které závisejí zejména na jeho věku a zdravotním stavu. Dále se přihlíží k tomu, jakým způsobem se dítě připravuje na své budoucí povolání, k mimoškolním aktivitám, ke koníčkům apod.

Při stanovení výše výživného soud přihlíží rovněž k dalším vyživovacím povinnostem rodiče – další dítě (děti), manžel(ka).

Jak vysoké výživné je možné uložit? Je omezena jeho výše?

Výše výživného není zákonem výslovně omezena. Zákonná úprava vymezuje právo dítěte podílet se na životní úrovni svých rodičů jakožto hlavní zásadu pro určení vyživovací povinnosti. Vymezení je nutno chápat v pozitivním i negativním smyslu – je-li rodič, jehož výživné je určováno, v takové životní situaci, která mu zajišťuje nadstandardní životní úroveň, má dítě právo, aby se na této vysoké úrovni podílelo. Má-li tedy rodič vysoké příjmy, může stanovené výživné dosahovat částek i několika tisíc korun měsíčně. Jestliže je životní úroveň rodiče pouze průměrná nebo nižší než průměrná, nelze stanovit výživné, které by tuto jeho životní úroveň výrazně přesahovalo, a to ani tehdy, jsou-li potřeby dítěte výrazně zvýšeny. Zákon o rodině vychází ze zásady, že pokud dítě žije s oběma svými rodiči, mělo by sdílet jejich životní úroveň. Takový stav by měl být zachován, i když dítě žije jenom s jedním z rodičů.

Co když je rodič podnikatel?

Má-li povinný rodič příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmu (podnikatel, výkonný umělec apod.), je povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním chráněných údajů. Jestliže povinný rodič soudu neprokáže své příjmy (nepředloží své daňové přiznání, peněžní deník, účetnictví, neprokáže charakter svých výdajů apod.), má se za to, že jeho příjem činí patnáctinásobek částky životního minima, potřebného k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb tohoto rodiče (životní minimum je stanoveno zákonem č. 463/1991 Sb., ve znění pozdějších přepisů).

Jak se stanoví výživné rodiči, který nepracuje a nemá jiný příjem?

V případě, že je povinný rodič nezaviněně sám sociálně potřebný, nemá možnost ani schopnost plnit svoji vyživovací povinnost k dítěti, vyživovací povinnost se nestanoví.

Jestliže by se rodič záměrně vyhýbal práci, nespolupracoval s příslušným úřadem práce apod., mohl by soud vycházet při hodnocení možností a schopností takového rodiče z možnosti příjmů – tzn. kolik by asi činil jeho příjem, kdyby pracoval ve svém oboru nebo z toho, kolik vydělával, než se vzdal bez důležitého důvodu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti nebo jiného majetkového prospěchu.

Pokud je povinný rodič ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vymezuje, kolik lze z výdělku povinného použít na úhradu výživného. Jestliže takový rodič nemá výdělečné a majetkové možnosti buď proto, že je neschopen k práci, nebo proto, že mu správou věznice nebyla práce přidělena, nelze mu za takovou dobu ukládat placení výživného. Pokud je ovšem povinný rodič odsouzen za trestný čin zanedbání povinné výživy, je v takovém případě nutné ponechat i po dobu trestu odnětí svobody stanovené výživné v dosavadní výši, nesvědčí-li tu jiné okolnosti pro jeho změnu.

Jak je tomu s prací a výdělky povinného rodiče v členském státu Evropské unie?

Přestěhováním plátce vyživovací povinnost nezaniká. Vydělá-li si povinný rodič v cizině více než doma, má osoba, které je dítě soudně svěřeno do péče, právo žádat u soudu v ČR zvýšení výživného.

Jak dlouho trvá vyživovací povinnost?

Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, než jsou děti schopny se samy živit. Schopnost samostatné obživy dítě získává tím, že si po absolvování studií nebo jiné přípravy na budoucí povolání najde odpovídající pracovní uplatnění. V zákoně o rodině není uvedena žádná věková hranice, kterou by vyživovací povinnost rodičů k dětem byla omezena. Věková hranice 18 let je významná pouze v tom smyslu, že do dovršení zletilosti dítěte může být zahájeno řízení o určení výživného u soudu i bez návrhu, zatímco po dosažení zletilosti je soudní řízení zahájeno pouze na návrh oprávněného – zletilého dítěte. Přitom platí, že výživné pro nezletilé dítě může soud podle vlastní úvahy proti požadované částce zvýšit, popř. snížit, u zletilého potomka je však vázán žalobním návrhem. Rozhodující nutně není ani dosažení věku 26 let – tato hranice se uplatňuje pouze při výplatě dávek státní sociální podpory.

Jestliže dítě uzavře manželství, vznikne vyživovací povinnost mezi manželi, přičemž vyživovací povinnost rodičů k tomuto dítěti zaniká. Pouze v případě, že jsou např. oba manželé studenti, zůstává podpůrně zachována vyživovací povinnost rodičů.

Co představuje tvorba úspor a správa jmění?

Zákon o rodině počítá s tvorbou úspor z poskytovaného výživného pro zajištění budoucí přípravy na povolání. Tvorba úspor je přípustná i pro jiné účely. Za společensky žádoucí lze považovat také úspory určené pro získání budoucího bydlení, např. formou stavebního spoření, pro možnost získání finančně náročného sportovního vybavení, pro možnost uzavření výhodné pojistné smlouvy nebo pro zajišťování budoucí zdravotní péče. Možnost zajistit budoucnost dítěte formou úspor při stávajících možnostech povinného rodiče je praktická zejména tehdy, není-li jistota, že povinný rodič bude schopen plnit původně stanovenou vyživovací povinnost po celou dobu trvání vyživovací povinnosti, např. při „bankrotu“ podnikatele.

Rodiče mají povinnost spravovat jmění dítěte s péčí řádného hospodáře. Jmění dítěte (získané např. dědictvím, darem apod.) je nutno chápat jako podstatu, která by měla zůstat zachována do jeho zletilosti. Jakmile dítě dosáhne zletilosti, musí mu rodiče jmění odevzdat.

Je-li odůvodněná obava, že osoba, která má dítě svěřeno do výchovy, s uvedenými prostředky nebude hospodařit řádně, ustanoví soud opatrovníka pro správu majetku, popř. části majetku dítěte. Správce majetku s úsporami dítěte hospodaří místo zákonných zástupců dle zásad uvedených v zákoně o rodině. V některých případech může soud sám učinit opatření k zajištění úspor, a to tak, že sám založí u spolehlivého peněžního ústavu účet a v rozsudku stanoví, jaká část výživného bude placena k rukám osoby, která má dítě ve výchově, a jaká část bude poukazována na účet spravovaný soudem.

Placení a vymáhání výživného

Kdo má vyživovací povinnost vůči dětem?

Vyživovací povinnost rodičů k dětem vzniká vždy ze zákona. Pokud se rodiče nedohodnou na výživném, stanoví konkrétní rozsah vyživovací povinnosti soud. Oba rodiče mají vyživovací povinnost vždy vůči všem svým dětem, nejen k tomu, které mají svěřeno do své péče. Vyživovací povinnost má i rodič, který byl zbaven rodičovské zodpovědnosti. V případě, že rodiče nejsou schopni výživu svých dětí z objektivních důvodů zajistit, přechází vyživovací povinnost ve většině případů na prarodiče (platí, že příbuzní vzdálenější mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li tuto povinnost plnit příbuzní bližší). Jednou z podmínek vzniku vyživovací povinnosti je, aby její plnění nebylo v rozporu s dobrými mravy, což posuzuje soud.

Jak se platí výživné?

Výživné se platí v pravidelných měsíčně se opakujících dávkách, které jsou splatné vždy na měsíc dopředu. V případech hodných zvláštního zřetele (povinný rodič má pouze sezónní příjmy, značně riskantní podnikání apod.) může soud rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku pro výživné splatné v budoucnosti. Soud pak učiní další opatření, aby z této zálohy byly dítěti vypláceny jednotlivé splátky odpovídající měsíčnímu výživnému.

Co dělat, když povinný rodič výživné neplatí?

1. Dlužné výživné vymáhat

V prvé řadě je nutné dlužné výživné vymáhat. Pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání výživného, včetně pomoci při podávání návrhu soudu, mají povinnost poskytnout orgány sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Právní úprava zná dvě možnosti, jak pohledávku vymáhat.

Soudní výkon rozhodnutí na peněžité plnění

Podle občanského soudního řádu lze návrh na výkon rozhodnutí podat k okresnímu soudu, v jehož územním obvodu má bydliště oprávněné nezletilé dítě. Návrh musí obsahovat označení soudu, oprávněného (dítě), povinného (rodič, jemuž bylo stanoveno platit výživné), vylíčení rozhodujících skutečností, to, čeho se chce oprávněný domoci a dále, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Pokud oprávněnému nejsou požadované údaje známy, může požádat soud o poskytnutí pomoci při jejich zjištění, a to předtím, než podá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí1. Návrh musí být dále datován a podepsán a je třeba k němu připojit originál nebo úředně ověřenou fotokopii exekučního titulu (soudní rozhodnutí o stanovení výživného) opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti.

Exekuce podle zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti

Jde zpravidla o rychlejší způsob provedení exekuce. Návrh na nařízení exekuce lze podat soudu anebo přímo exekutorovi, se kterým se oprávněný může dohodnout na tom, aby návrh připravil. V případě podání soudu musí návrh obsahovat jméno exekutora, který má exekuci provést, a dále stejné náležitosti jako návrh na soudní výkon rozhodnutí kromě způsobu, kterým má být exekuce provedena2;

Náklady exekuce (odměna exekutora, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce a další) a náklady oprávněného hradí povinný3. Exekutor oprávněného může požádat o složení přiměřené zálohy na náklady exekuce, což ovšem neplatí v případě vymáhání výživného nezletilého dítěte. Z důvodu nesložení zálohy nemůže být v tomto případě exekuce zastavena. V případě vědomosti o nemajetnosti dlužníka je přesto nutno podání návrhu na nařízení exekuce zvážit, a to z toho důvodu, že v tomto případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný.

2. Podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu

Kromě samotného vymáhání výživného lze podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu zanedbání povinné výživy. Povinnost oznámit orgánům činným v trestním řízení skutečnost, že není plněna vyživovací, má i orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Trestní zákon nestanoví žádnou časovou podmínku pro neplnění vyživovací povinnosti, která by byla nutná k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu. V rozhodovací praxi soudů se tato lhůta (6 měsíců) objevuje, ale nikoliv jako nezbytná podmínka. V závislosti na okolnostech případu může o trestný čin jít i při kratší době jednání pachatele, která by se však měla době šesti měsíců blížit.

Jestliže policejní orgán nebo státní zástupce usnesením trestní oznámení odloží, je možné do 3 dnů podat proti usnesení stížnost, jež má odkladný účinek. Stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení směřuje.

Dalším faktorem, který může povinného vyjma hrozby exekuce či trestního stíhání motivovat k placení výživného, je skutečnost, že od 1. září 2008 došlo k novele zákona o pomoci v hmotné nouzi, kdy negativní postoj povinné osoby k placení výživného znamená, že částka živobytí, ze které se vychází při stanovení výše dávky pomoci v hmotné nouzi, bude stanovena na úroveň existenčního minima.

Jak postupovat v případě vymáhání výživného z ciziny?

Rodič nebo osoba, které bylo dítě soudně svěřeno do péče (v případě zletilosti dítě samo), se mohou obrátit s žádostí o pomoc při vymáhání výživného na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (dále jen „Úřad“ se sídlem Benešova 22, 602 00 Brno; tel. 542 215 443-5). Výživné lze vymáhat na základě již existujícího exekučního titulu, tedy vykonatelného rozhodnutí českého nebo zahraničního soudu, které placení výživného konkrétní osobě ukládá. Rozhodnutí českých soudů nejsou ve všech státech automaticky vykonatelná4. Úřad podrobně žadatele poučí o následném postupu a o dokladech, které je nutno doložit. Pokud předložené doklady splňují všechny náležitosti, Úřad podle konkrétní situace podá návrh k zahraničnímu soudu nebo postoupí věc k dalšímu řízení příslušnému cizímu orgánu nebo organizaci. O tomto úkonu a o výsledku řízení žadatele vyrozumí. Úřad sice nemá žádné právní prostředky, jak přinutit spolupracující orgány v cizině nebo přímo osoby povinné k plnění svých povinností a závazků, nicméně nic mu nebrání v tom, aby aktivně pobízel přijímací orgán k uplatňování postupu, který by vedl k vymožení výživného. V rámci toho se může rovněž přijímacího orgánu dotazovat na okolnosti relevantní při vymáhání výživného, navrhovat určité postupy apod.

Jak je nezaopatřené dítě v případě neplacení výživného chráněno?

Zákon o pomoci v hmotné nouzi v ustanovení § 32 řeší situaci, kdy není ze strany povinné osoby plněna soudem stanovená vyživovací povinnost k dítěti. Podmínkou je, že se dítě nachází v hmotné nouzi. Je-li jednou ze společně posuzovaných osob nezaopatřené dítě, kterému není déle jak tři měsíce placeno soudem stanovené výživné, část příspěvku na živobytí nahradí plně nebo zčásti neplacené výživné. O příspěvek na živobytí pro rodiny s nezaopatřenými dětmi se žádá u příslušného pověřeného obecního úřadu (tzv. dvojková obec). Podrobnosti o dávkách všem žadatelům pak poskytne příslušný úřad.


1 Ustanovení § 260 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu stanoví, že pokud jde o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost, a dále se na žádost dotáže soud toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u kterého peněžního ústavu má své účty a jaká jsou jejich čísla.

2 Způsob provedení si již určuje sám exekutor, a to poté, co obdrží usnesení soudu o jeho pověření provedením výkonu rozhodnutí.

3 Při určení výše odměny exekutora se vychází z výše vymoženého plnění. Odměna činí 15 % z vymožené částky (nepřesahuje-li 3 mil. Kč), minimálně však 3.000,- Kč. Pokud si oprávněný s exekutorem sjedná smluvní odměnu, musí ji uhradit sám (nejedná se o náklady exekuce placené povinným).

4 Nejdříve musí být příslušným soudním nebo jiným orgánem státu, kde žije osoba povinná výživou, uznána.

 

Doporučené články