Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem není časově ohraničena. Věková hranice 18 let tak nehraje téměř žádnou roli – alespoň pokud mluvíme o samotném právu na výživné. S dosažením plnoletosti dochází spíše k procesním změnám. Na děti tak přechází například právo vymáhat dlužné výživné.

Kdy zaniká vyživovací povinnost?

Jak už bylo uvedeno, věk dítěte zde roli nehraje. Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá až do doby, dokud děti nejsou schopny se samostatně živit.

Nejčastěji tedy po dobu studia na střední či vysoké škole. Pokud je studium ukončeno už v 18 letech a dítěti nic nebrání v zahájení vlastní výdělečné činnosti, rodiče mu dále výživné platit nemusí.

Pokud však dítě ještě ve 28 letech studuje na vysoké škole, rodiče vůči němu stále mají vyživovací povinnost, a to i v období školních prázdnin.

Pokud schopnost samostatného zajištění potřeb nenastane (například z důvodu invalidity), vyživovací povinnost rodičů vůči dětem nemusí vůbec zaniknout. Zde záleží nejen na stupni postižení, ale také na případném rozhodnutí soudu či na termínu ukončení vyživovací povinnosti uvedeném v již vydaném rozsudku.

Vyživovací povinnost může zaniknout a opětovně se obnovit – například ve chvíli, kdy pracující a samostatně se živící dítě vážně onemocní a není schopno nadále pracovat.

Vyživovací povinnost naopak může zaniknout i dříve, když ještě dítě samo nepracuje, a to v případě uzavření manželství. Tehdy začíná platit vyživovací povinnost mezi manželi a rodiče dále nejsou povinni zaopatřit potřeby svého dítěte.

Kdo by měl výživné dítěti platit?

Obecně platí, že děti mají právo na životní úroveň svých rodičů. Pokud jsou rodiče rozvedení a jeden z rodičů platí výživné, od dosažení plnoletosti je tato částka vyplácena přímo dítěti.

Ve chvíli, kdy se zletilé dítě odstěhuje od druhého rodiče, má i od něj nárok na výživné. To samé platí v případech, kdy se zletilé dítě stěhuje z úplné rodiny.

I takové výživné lze určit soudně a v případě vzniklého dluhu je rovněž možné jej vymáhat exekučně.

Soud však v takových případech zkoumá, zda je dítěti opravdu znemožněna možnost samostatného výdělku. V případě studia je zjišťována úroveň školy, studijní výsledky dítěte, množství volného času…

Při častém střídání oborů, studiu neperspektivního oboru nebo nedostatečném zájmu o obor výživné vůbec nemusí být přiznáno. Stejně tak je posuzována i snaha o přivýdělek (například formou brigád).

Soudy se těmito opatřeními snaží zabránit zneužívání vyživovací povinnosti.

Doporučené články