Výživné a alimenty v ČR

Nemocenská je vyplácena od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a navazuje tak na náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem od 4. dne nemoci. Nemocenská je narozdíl od náhrady mzdy vyplácena za každý kalendářní den (náhrada mzdy náleží zaměstnanci pouze za pracovní dny).

Pracovní neschopnost

Pracovní neschopnost je takový stav, kdy zaměstnanec nemůže ze zdravotních důvodů vykonávat svou práci. O pracovní neschopnosti rozhoduje vždy pouze lékař. Během pracovní neschopnosti nesmí zaměstnanec vykonávat žádnou výdělečnou činnost.

Nárok na zisk nemocenské

Nárok na zisk nemocenské má každý účastník nemocenského pojištění, který je 15. a více kalendářních dnů v pracovní neschopnosti. Nárok mají zaměstnanci, pro které je účast na nemocenském pojištění povinná, a také OSVČ, kteří se nemocenského pojištění účastní dobrovolně.

Nemocenská může být vyplácena až 380 dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti či vyhlášení karantény. Pokud dojde k dlouhodobější pracovní neschopnosti, je nutné zažádat o invalidní důchod. U pracovníků pobírajících starobní či invalidní důchod 3. stupně je poté podpůrčí doba pro výplatu nemocenské zkrácena na 70 dnů.

Kdy nárok na nemocenskou nevzniká?

Nárok na nemocenskou nevzniká u kratších pracovních neschopností, které jsou ukončeny do 15. dne. Dále nevzniká v případě překročení tzv. podpůrčí doby (380, případně 70 dní).

Nárok na výplatu nemocenské nemají ani osoby v evidenci úřadu práce, osoby samostatně výdělečně činné, které se dobrovolně neúčastní nemocenského pojištění, rodiče pobírající rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství a také studenti, kteří nepracují a nehradí tedy sociální pojištění.

Nemocenská dále není určena pro zaměstnance na DPP s měsíčním výdělkem nižším než 10 tisíc a také pro zaměstnance na DPČ, jejichž měsíční plat činí méně než 2 499 Kč.

Výpočet nemocenské

Při výpočtu nemocenské je pracováno s tzv. redukovaným denním vyměřovacím základem. K jeho zjištění je nejprve nutné stanovit denní vyměřovací základ. Ten získáme tak, že sečteme veškerý započitatelný příjem (hrubá mzda) za rozhodné období (nejčastěji 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost) a vydělíme jej počtem započitatelných kalendářních dnů v rozhodném období.

Zjištěnou částku je poté nutné podrobit zmíněné redukci, a to podle stanovených hranic:

1. redukční hranice – 1 090 Kč (do této hranice započítáváme 90 % z částky),
2. redukční hranice – 1 635 Kč (do této hranice započítáváme 60 % z částky),
3. redukční hranice – 3 270 Kč (do této hranice započítáváme 30 % z částky).

S vyššími částkami poté vůbec není počítáno.

Samotná výše nemocenské činní stanovené procento z redukovaného denního vyměřovacího základu. Toto procento se v průběhu pobírání nemocenské mění, a to v závislosti na počtu dní strávených v pracovní neschopnost:

60 % redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény.
66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény.
72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Na koho se obrátit?

Dávku vyplácí místně příslušná (dle sídla zaměstnavatele, případně mzdové účtárny) okresní správa sociálního zabezpečení, které je nutné dodat Žádost o nemocenské. Tu vydává lékař rozhodující o pracovní neschopnosti. Další požadavky, formuláře a také informace o výplatě dávek můžete najít na stránkách ČSSZ.